Pavlovovy experimenty se psy hrály zásadní roli při objevování jednoho z nejdůležitějších konceptů v psychologii: Klasická klimatizace. I když k tomu došlo zcela náhodou, slavné Pavlovovy experimenty měly zásadní dopad na naše chápání toho, jak probíhá učení, i na rozvoj školy psychologie chování. Klasické podmínění se někdy nazývá pavlovovské podmínění.
Pavlovův pes: Pozadí
Jak vedly experimenty s trávicí reakcí u psů k jednomu z nejdůležitějších objevů v psychologii? Ivan Pavlov byl známý ruský fyziolog, který v roce 1904 získal Nobelovu cenu za práci při studiu trávicích procesů.
Při studiu trávení u psů zaznamenal Pavlov zajímavou událost: Jeho psí předměty začaly slintat, kdykoli do místnosti vstoupil asistent.
Koncept klasického podmínění studuje každý student základní psychologie, takže může být překvapivé zjistit, že muž, který si tento fenomén poprvé všiml, vůbec nebyl psychologem.
Ve svém zažívacím výzkumu představil Pavlov a jeho asistenti řadu jedlých a nepoživatelných předmětů a měřili produkci slin, které tyto předměty vyráběly. Slinění, poznamenal, je reflexivní proces. Vyskytuje se automaticky v reakci na konkrétní podnět a není pod vědomou kontrolou.
Pavlov však poznamenal, že psi by při nedostatku jídla a zápachu často začali slintat. Rychle si uvědomil, že tato slinná odpověď nebyla způsobena automatickým, fyziologickým procesem.
Pavlovova teorie klasického kondicionování
Na základě svých pozorování navrhl Pavlov, že slinění je naučená odpověď. Pavlovovi psi reagovali na pohled na bílé laboratorní pláště výzkumných asistentů, které si zvířata začala spojovat s prezentací jídla. Na rozdíl od slinné reakce na prezentaci jídla, která je nepodmíněným reflexem, je slinění na očekávání jídla podmíněným reflexem.
Pavlov se poté zaměřil na přesné zkoumání toho, jak se tyto podmíněné odpovědi učí nebo získávají. V sérii experimentů se vydal vyvolat podmíněnou reakci na dříve neutrální podnět. Rozhodl se použít jídlo jako nepodmíněný stimul nebo stimul, který přirozeně a automaticky vyvolává reakci.
Jako neutrální stimul byl vybrán zvuk metronomu. Psi by byli nejprve vystaveni zvuku tikajícího metronomu a poté bylo jídlo okamžitě představeno.
Po několika pokusech o kondici Pavlov poznamenal, že psi začali slintat po vyslechnutí metronomu. „Podnět, který byl neutrální sám o sobě, byl navrstven na působení vrozeného zažívacího reflexu,“ napsal k výsledkům Pavlov.
„Pozorovali jsme, že po několika opakováních kombinované stimulace získaly zvuky metronomu vlastnost stimulace sekrece slin.“ Jinými slovy, dříve neutrální stimul (metronom) se stal takzvaným podmíněným stimulem, který poté vyvolal podmíněnou reakci (slinění).
Dopad Pavlovova výzkumu
Pavlovův objev klasického podmíněnosti zůstává jedním z nejdůležitějších v historii psychologie.
Kromě formování základu toho, co by se stalo psychologií chování, zůstává dnes klasický proces podmínění důležitý pro řadu aplikací, včetně modifikace chování a léčby duševního zdraví, včetně léčby fóbií, úzkosti a panických poruch.
Pavlovova práce také inspirovala výzkum, jak aplikovat klasické principy kondicionování na chuťové averze. Tyto principy byly použity, aby se zabránilo tomu, aby kojoti lovili domácí hospodářská zvířata, a neutrální stimul (konzumace určitého druhu potravy) spárovaný s nepodmíněnou reakcí (negativní výsledky po konzumaci potravy) k vytvoření averze vůči konkrétní potravině.
Na rozdíl od jiných forem klasického kondicionování tento typ kondicionování nevyžaduje vícenásobné párování, aby se vytvořila asociace. K chuťovým averzi ve skutečnosti obvykle dochází po jediném spárování. Farmáři našli způsoby, jak tuto formu klasického kondicionování dobře využít k ochraně svých stád.
V jednom příkladu bylo skopové maso injikováno lékem, který vyvolává těžkou nevolnost. Po požití otráveného masa se pak kojoti stádům ovcí vyhýbali, místo aby na ně zaútočili.
Zatímco Pavlovův objev klasického podmiňování tvořil podstatnou součást historie psychologie, jeho práce i dnes inspiruje další výzkum. Jeho příspěvky k psychologii pomohly učinit disciplínu tím, čím je dnes, a pravděpodobně bude pokračovat v utváření našeho chápání lidského chování v nadcházejících letech.