10 Stručná fakta o sociální psychologii

Obsah:

Anonim

Sociální psychologie je fascinující téma, které přineslo velké množství výzkumů o tom, jak se lidé chovají ve skupinách. V mnoha případech jsou výsledky několika slavných experimentů v rozporu s tím, jak byste očekávali, že se lidé budou chovat v sociálních situacích.

10 faktů o sociální psychologii

Zde je 10 věcí, které byste měli vědět o sociální psychologii:

  1. Přítomnost dalších lidí může mít silný dopad na chování. Když je několik lidí svědkem něčeho jako nehoda, čím více lidí je přítomných, tím méně je pravděpodobné, že někdo vykročí vpřed, aby pomohl. Tomu se říká vedlejší efekt.
  2. Lidé se budou snažit poslouchat autoritu. Lidé se budou snažit poslouchat autoritní postavy ve velkých a někdy nebezpečných délkách. Ve svých slavných experimentech poslušnosti psycholog Stanley Milgram zjistil, že lidé by byli ochotni poskytnout potenciálně smrtelný elektrický šok jiné osobě, pokud jim to nařídili experimentátoři.
  3. Potřeba přizpůsobit se vede lidi, aby šli se skupinou. Většina lidí půjde se skupinou, i když si myslí, že se skupina mýlí. V experimentech shody Solomon Asch byli lidé požádáni, aby posoudili, která ze tří linií byla nejdelší. Když ostatní členové skupiny vybrali špatný řádek, účastníci si pravděpodobně vybrali stejný řádek.
  4. Situace může mít také zásadní vliv na sociální chování. Situační proměnné mohou hrát hlavní roli v našem sociálním chování. Ve Stanfordském vězeňském experimentu psycholog Philip Zimbardo zjistil, že účastníci se role, které jim budou svěřeny, dostanou do takového extrému, že experiment musel být přerušen již po šesti dnech. Ti, kteří byli umístěni do rolí vězeňské stráže, začali zneužívat svou moc, zatímco ti, kteří byli v roli vězňů, začali být nervózní a stresovaní.
  5. Lidé mají tendenci hledat věci, které potvrzují to, čemu už věří. Lidé obvykle hledají věci, které potvrzují jejich stávající víru, a ignorují informace, které jsou v rozporu s tím, co si již myslí. Toto se nazývá potvrzení očekávání. Hraje hlavní roli v takzvaném zkreslení potvrzení, typu kognitivního zkreslení. Tato tendence hledat potvrzení nás vede k tomu, že se někdy vyhýbáme informacím, které zpochybňují způsob, jakým přemýšlíme o světě.
  6. Způsob, jakým kategorizujeme ostatní, nám pomáhá pochopit svět, ale také to vede ke stereotypním názorům. Když kategorizujeme informace o sociálních skupinách, máme tendenci zveličovat rozdíly mezi skupinami a minimalizovat rozdíly uvnitř skupin. To je jeden z důvodů, proč existují stereotypy a předsudky.
  7. Základní postoje mají silný vliv na sociální chování. Naše postoje nebo to, jak hodnotíme různé věci, včetně lidí, nápadů a předmětů, mohou být explicitní i implicitní. Výslovné postoje jsou ty, které si vědomě utváříme a které si plně uvědomujeme. Na druhou stranu implicitní postoje se formují a fungují nevědomě, přesto mají stále silný vliv na naše chování.
  8. Naše očekávání ovlivňují to, jak se díváme na ostatní a jak si myslíme, že by se měli chovat. Naše vnímání ostatních lidí je často založeno na věcech, jako jsou očekávané role, sociální normy a sociální kategorizace. Protože očekáváme, že se lidé, kteří mají určitou roli nebo součást určité sociální skupiny, budou chovat určitým způsobem, naše počáteční dojmy z člověka se často spoléhají na tyto mentální zkratky, aby rychle usoudily, jak se od lidí očekáváme.
  9. Přičítáme vnější síly za naše vlastní selhání, ale obviňujeme ostatní za jejich vlastní neštěstí. Při vysvětlování chování máme tendenci připisovat vlastní štěstí vnitřním faktorům a negativní výsledky vnějším silám. Pokud jde o ostatní lidi, obvykle však jejich jednání připisujeme vnitřním charakteristikám. Pokud například dostaneme špatnou známku na papíře, je to chyba učitele; pokud spolužák dostane špatnou známku, je to proto, že se dostatečně neučil. Tato tendence se nazývá zkreslení herec-pozorovatel.
  10. Někdy je jednodušší vyjít s davem, než způsobit scénu. Ve skupinách lidé často spíše nesouhlasí s většinovým názorem, než aby způsobovali rozvrat. Tento jev je známý jako skupinové myšlení a má tendenci se vyskytovat častěji, když členové skupiny sdílejí hodně společného, ​​když je skupina ve stresu, nebo v přítomnosti charismatického vůdce.

Je to jen několik fascinujících sil, které ovlivňují naše sociální světy. Ponořte se hlouběji do světa sociální psychologie a dozvíte se více o nesčetných faktorech, které ovlivňují naše sociální chování, vnímání a interakce.