Co je agorafobie?
Agorafobie je úzkostná porucha, která zahrnuje extrémní a iracionální strach z neschopnosti uniknout z obtížné nebo trapné situace v případě, že se objeví příznaky podobné panice nebo jiné zneschopňující příznaky. Porucha je poznamenána úzkostí, která způsobuje, že se lidé vyhýbají situacím, kdy by se mohli cítit zpanikařeni, uvězněni, bezmocní nebo v rozpacích. Může nastat samostatně nebo společně s jiným stavem duševního zdraví, jako je panická porucha.
Tento strach často vede k neustálému vyhýbání se chování, při kterém se člověk začíná vyhýbat mnoha místům a může dojít k situacím, ve kterých se obává paniky. Mezi některé běžně vyloučené okolnosti patří například řízení auta, opuštění pohodlí domova nakupovat v obchodě, cestovat letadlem nebo prostě být v přeplněné oblasti.
Díky tomuto chování při vyhýbání se může život člověka s agorafobií být velmi omezující a izolační. Agorafobie může výrazně ovlivnit osobní i profesionální život člověka. Například zvýšené obavy a vyhýbání se chování mohou člověku s agorafobií ztěžovat cestování za prací nebo návštěvu s rodinou a přáteli. Dokonce i malé úkoly, jako například návštěva obchodu, mohou být velmi obtížné.
Strach a vyhýbání se mohou být tak závažné, že se člověk s fobií dostane do ústraní do svého domova.
Příznaky
Mezi příznaky agorafobie patří:
- Bát se odchodu z domova
- Bát se otevřených prostor, mostů nebo nákupních center
- Strach z uzavřených prostor nebo budov
- Strach z opuštění domova nebo ze sociální situace sám
- Strach ze ztráty kontroly na veřejném místě
- Strach z míst, kde může být únik obtížný
- Strach z veřejné dopravy
Tyto situace téměř vždy vyvolávají úzkostnou reakci, která je nepřiměřená skutečnému nebezpečí, které situace představuje.
Záchvaty paniky často předcházejí nástupu agorafobie. Když je osoba nucena vydržet obávanou situaci, může se setkat s panickým záchvatem, který způsobí příznaky, včetně:
- Bolest na hrudi
- Zimnice
- Průjem
- Závrať
- Pocit udušení
- Pocity neskutečnosti
- Nevolnost
- Necitlivost
- Rychlý tep
- Dušnost
- Pocení
- Chvění
Typy
Ačkoli mnoho lidí trpících agorafobií bude mít také panickou poruchu, je možné, že bude diagnostikována s agorafobií, aniž by měli v minulosti panickou poruchu. Pokud k tomu dojde, má osoba stále strach z uvíznutí v situaci, kdy by únik obtížné nebo ponižující. Obecně se však nebojí mít plnohodnotné záchvaty paniky.
Spíše se mohou bát mít nějaký jiný typ příznaků úzkostné úzkosti nebo jiné intenzivní fyzické problémy, jako je zvracení nebo silná migréna. Osoba se například může bát, že na veřejnosti ztratí kontrolu nad močovým měchýřem nebo omdlí, aniž by byla k dispozici jakákoli pomoc.
Přibližně jedna třetina až polovina pacientů s diagnostikovanou panickou poruchou vyvine také agorafobii. Národní institut duševního zdraví (NIMH) uvádí, že agorafobie se vyskytuje u přibližně 0,9% dospělých v americké populaci v daném roce. Tento stav se obvykle vyvíjí v dospělosti. Agorafobie se však může objevit dříve v dospívání.
Agorafobie vs. jiné fóbie
Chování při vyhýbání se přítomné v agorafobii se liší od diagnostických kritérií konkrétní fobie. Například:
- Osoba s agorafobií se může vyhnout cestování letadlem kvůli strachu z panického záchvatu v letadle a ne nutně kvůli aerofobii nebo strachu z létání.
- Osoba s agorafobií se může vyhnout davům, protože se obává rozpaků, že bude mít záchvat paniky před mnoha lidmi. Takový strach není stejný jako sociální úzkostná porucha, což je samostatný stav duševního zdraví, který zahrnuje úzkost z negativního hodnocení ostatními.
Příčiny
Přesné příčiny agorafobie nejsou známy, ale existuje řada rizikových faktorů, které mohou zvýšit vaše riziko vzniku tohoto onemocnění. Tyto zahrnují:
- Mít jinou úzkostnou poruchu, jako je generalizovaná úzkostná porucha nebo sociální úzkostná porucha
- Další fobie
- Rodinná anamnéza agorafobie
- Historie zneužívání nebo traumatu
- Chemie mozku
Naučená sdružení mohou také hrát roli při rozvoji agorafobie. Zažijte záchvat paniky v určité situaci nebo prostředí může vést k obavám, že se taková reakce v budoucnu znovu objeví.
Diagnóza
Lékař posoudí vaše příznaky a zkontroluje případné základní zdravotní stavy, které by mohly vaše příznaky způsobovat. Můžete být dotázáni na vaši anamnézu a budete dotázáni na povahu, trvání a závažnost vašich příznaků úzkosti.
Abyste mohli být diagnostikováni s agorafobií, musíte:
- Mějte značný strach alespoň ve dvou různých situacích, jako jsou otevřené prostory, přeplněné oblasti nebo veřejná doprava
- Nechte agorafobickou situaci téměř vždy vyvolat úzkostnou reakci, když jste v takové situaci
- Mějte strach, že to není přiměřené hrozbě
- Projevujte vyhýbání se chování nebo úzkosti, které narušují vaše běžné rutiny, práci, školu a vztahy
- Objevte tyto příznaky po dobu nejméně šesti měsíců
Příznaky také nesmí být lépe vysvětleny jiným zdravotním nebo psychickým stavem.
Léčba
Pokud se u osoby rozvine agorafobie s panickou poruchou, příznaky se obvykle začnou objevovat během prvního roku, kdy osoba začne mít opakované a trvalé záchvaty paniky. Agorafobie se může zhoršit, pokud nebude léčena.
Pro dosažení nejlepších výsledků při zvládání agorafobie a panických příznaků je důležité vyhledat léčbu, jakmile se příznaky objeví. Možnosti léčby obvykle zahrnují kombinaci jak léčby, tak psychoterapie.
Psychoterapie
Proces léčby může zahrnovat určitou systematickou desenzibilizaci, při které osoba postupně čelí situacím, kterým se vyhnula, s podporou a vedením svého terapeuta. Některé výzkumy ukázaly, že integrace expoziční terapie s psychodynamickou léčbou byla prospěšná u panické poruchy s agorafobií. Mnohokrát bude daná osoba lépe čelit svým obavám, bude-li doprovázena důvěryhodným přítelem.
Léky
Mohou být také předepsány léky, které pomáhají zvládat určité příznaky agorafobie. Mezi tyto léky patří:
- Antidepresiva včetně selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), selektivních inhibitorů serotoninu a norepinefrinu (SNRI) a tricyklických antidepresiv
- Léky proti úzkosti, jako je Klonopin (klonazepam) a Xanax (alpraxolam)
Zvládání
Kromě hledání pomoci od odborníka na duševní zdraví existují také změny životního stylu, které vám mohou pomoci lépe zvládat příznaky agorafobie. Tyto zahrnují:
- Procvičování technik zvládání stresu, jako je hluboké dýchání, vizualizace a progresivní svalová relaxace, které pomáhají snižovat úzkost
- Jíst zdravě a výživně
- Pravidelné fyzické cvičení
- Vyhýbejte se drogám a alkoholu
- Omezení příjmu kofeinu
Díky podpoře rodiny a přátel a profesionální pomoci může člověk, který bojuje s agorafobií, začít zvládat svůj stav. Prostřednictvím léků a psychoterapie může člověk s agorafobií očekávat, že nakonec zažije méně záchvatů paniky, méně chování při vyhýbání se a návrat k samostatnějšímu a aktivnějšímu životu.
Pokud vy nebo váš blízký bojujete s agorafobií, obraťte se na národní linku pomoci pro zneužívání návykových látek a správu služeb duševního zdraví (SAMHSA) na 1-800-662-4357 informace o podpůrných a léčebných zařízeních ve vaší oblasti.
Další zdroje duševního zdraví najdete v naší národní databázi pomoci.